Ve středu 1. července se v Praze uskutečnil seminář výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, Pandemie COVID-19 – společenské dopady. Cílem tohoto semináře, na němž se sešli přední odborníci z různých oblastí, bylo přinést validní informace o pandemii koronaviru.

man 4957154 1920 covid 2Pandemie koronaviru se nějakým způsobem dotkla celé společnosti. Věci, které se dříve pokládaly za naprosto samozřejmé, například podání ruky při setkání, byly omezované či zakázané. Společnost se zahalila do roušek, média denně referovala o zvyšujícím se počtu nakažených i o úmrtích, a každým okamžikem stoupal počet zaváděných restriktivních opatření vlády. Snahou celé společnosti bylo eliminovat nákazu koronavirem, což se i díky zodpovědné reakci obyvatel nakonec podařilo. Radikální proměna společnosti – v krizové době pandemie – si však postupně vybírá svou daň v podobě ekonomické zátěže, růstu nezaměstnanosti apod. Na druhou stranu nám tato „dezinfikovaná společnost“ otevřela nové možnosti a výzvy, a nastolila celou řadu zásadních otázek, které již není možné dále odkládat, a na které je potřeba si upřímně odpovědět.

Pandemie COVID-19 a dopady na společnost

Dopady pandemie jsou patrné již dnes. Panuje obava ze ztráty zaměstnání, lidé začínají šetřit, omezují například výdaje na kulturu, hledají si levnější bydlení. Ačkoli vláda zavedla celou řadu užitečných opatření (oddálení splátek apod.), podle sociologa Daniela Prokopa je problém v informovanosti. Z průzkumů vyplývá, že se zaváděná pomoc nedostala příliš k těm nejohroženějším – nízkopříjmovým – rodinám, často právě z důvodu nedostatečné informovanosti.

Média sehrála zásadní roli ve vnímání pandemie. Pravidelné referování o počtu mrtvých a šíření nákazy společně s restrikcemi omezujícími společenský kontakt, obava ze ztráty zaměstnání a celková nejistota vyvolávají stres. Stres je dále podhoubím pro depresi a úzkosti. Roste konzumace alkoholu, sebevraždy. Podle studie „CZEch Mental Study" (CZEMS) došlo v období koronavirové krize k nárůstu výskytu duševních poruch. Je zaznamenán také zvýšený výskyt domácího násilí. Z ekonomického hlediska jsou krizí více postiženy ženy. Jsou to totiž právě ženy, které častěji pracují v sektoru služeb a tráví více času péči o děti a příbuzné.

Mnohé dopady však zatím viditelné nejsou, a projeví se až v průběhu času.

Jak zmírnit dopady koronavirové krize?

Odborníci na danou problematiku se vesměs shodují na důležitosti podpory těch nejohroženějších, jsou jimi zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel, a to například formou rozšíření nároku na přídavky na děti či změně rozhodčí doby pro výpočet dávek v nezaměstnanosti. Zásadní je zlepšit celkovou informovanost a podpořit domácí poptávku. Z dlouhodobého hlediska je důležité zefektivnit sběr a využití dat, což dále umožní kvalitní vládnutí. Samozřejmostí je kontrola průběhu infekce, trasování kontaktů, dostatečné testování tak, aby se zabránilo druhé vlně koronavirové krize, která by sebou nesla již drastické ekonomické dopady.

Pandemie COVID-19 realita a vize

Jak je již zřejmé, období „po koronavirové“ nebude stejné jako období před pandemií. Ukázalo se mj., jak je naše společnost křehká a manipulovatelná. Zároveň se však odkryla zvýšená poptávka po práci z domova. Otevřelo se více i téma možnosti online výuky. Zvažuje se pokusné ověřování formy kombinované výuky.

Pandemie COVID-19 tak sebou přinesla nejen mnohá omezení, ale otevřela dveře novým přístupům, a to nejen v oblasti vzdělávání a trhu práce.

Projekt vznikl za podpory

Webové stránky vznikly v rámci projektu Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů reg. č. (CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0006233). Tento projekt je financován z Operačního programu Zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Sdílet

Vyrobeno v UNISMINI | Mapa stránek