Vytisknout

Většinu péče o děti v České republice stále vykonávají ženy, na mužích naopak daleko častěji závisí finanční stabilita rodiny. Za hlavní důvody této sociální nerovnováhy lidé nejčastěji uvádějí rozdíly v odměňování mužů a žen, nedostatečnou legislativní oporu otcovské péče o děti, problémy s umístěním dětí do školek a trávením jejich volného času či příliš skromnou nabídku alternativních pracovních úvazků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) aktivně přispívá ke kladné změně tohoto trendu. Postupně za přispění dalších aktérů veřejné, soukromé i občanské sféry připravilo konkrétní projekty a opatření. S jejich přispěním můžete i vy sami zjistit, jaké jsou vaše možnosti z hlediska lepšího skloubení rodinného a pracovního života.

Slaďování osobního a pracovního života je označení postojů a v návaznosti na tuto oblast i právních předpisů, které zohledňují požadavky zaměstnanců a zaměstnankyň udržet si profesní růst a zároveň se věnovat výchově dětí, péči o blízké osoby, osobním zájmům apod. (definice organizace Gender Studies, 2009)

Stěžejní projekt v problematice slaďování rodinného a pracovního života realizovaný MPSV, který je spolufinancovaný ze státního rozpočtu a Operačního programu Zaměstnanost (ESF) nese název Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů. Mezi hlavní cíle tohoto projektu patří:

Pracovní podmínky a úvazky

Z hlediska lepšího sladění rodinného a pracovního života existuje řada legislativních úprav, které jsou samy o sobě zaměřeny ve prospěch rodičů či těhotných žen. Zaměstnavatel je obecně povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnanců pečujících o děti. Těhotné zaměstnankyně například nemohou být zaměstnány prací přesčas. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařídit. Zvláštní pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň - matek a zaměstnanců pečujících o dítě upravuje § 238 až 242 zákoníku práce.

Kromě toho také platí, že pokud zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná zaměstnankyně požádá o kratší pracovní dobu nebo o jinou úpravu stanovené pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět jejich žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnavateli se rovněž zakazuje dát výpověď v ochranné době, což je mj. v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou.

Se zaměstnavatelem se také můžete dohodnout na některé z alternativních forem pracovního úvazku či pracovních podmínek. Kromě výše uvedené kratší pracovní doby může jít zejména o: